Šťastný V epizodě „Too Close to See It“ se snaží zkomplikovat dynamiku své postavy a změnit její loajalitu, což se dalo očekávat, ale také nezbytné vzhledem k tomu, že seriálu už docházela para.
Přiznávám se, že jsem si trochu dělal starosti ŠťastnýSeriál jako je tento by neměl ztrácet na popularitě tak brzy v první sérii, ale Zdálo se, že to dělá spousta lidí. bodnout Luckyho do zad
Dělá to také něco, co já Žádný Počkejte, což znamená Caryho úplně zabít hned poté, co se odhalí, že nebyl takový zlý chlap. Je to dobrý způsob, jak zvýšit sázky, protože Luckyho pud sebezáchovy a chamtivost vás dovedou jen někam daleko. Teď má pořádný motiv k pomstě a vývoj událostí také otřese věcmi pro Priscillu, protože čím jí Wayne teď bude vyhrožovat?
Jedinou nevýhodou toho všeho je, že to do jisté míry vyžaduje, abychom přijali Caryho poněkud vágní vysvětlení. Je přesvědčen, že krádež peněz a jejich digitalizace byly pro Luckyho vlastní ochranu, a v jistém smyslu má pravdu, protože Priscilla ji chtěla zabít za to, že prodala operaci federálům, což Priscillu a Johna dostalo do vězení. John neměl být součástí dohody, ale Rand Luckyho zradil, což dodalo i jeho postavě trochu morální nejednoznačnosti. Cary věděl, že jediný způsob, jak Lucky „zachránit“, je předstírat, že ji úplně izoloval, ale to znamenalo nechat ji na milost a nemilost FBI a její matce. Zdá se od něj dost naivní si myslet, že Lucky nechá na pokoji.
I když nám to nedává moc k hovoru. Šťastný Čtvrtá epizoda se posouvá vpřed díky kvalitě akce a dopadu vývoje na poslední chvíli, ale nejzajímavější jsou věci, kterým se stále dostává jen malé pozornosti. S odhaleními, že se Rand nebojí porušit pravidla, že Lucky byla ochotna prodat svého manžela za svého otce a že Priscilla byla připravena zabít lásku svého syna, jen aby něco dokázala, se téměř všichni ukážou jako morálně nejednoznační do fascinující míry, ale hranice této morálky nejsou nijak smysluplně prověřeny. Rychlost, s jakou Lucky překonává všechno, co se stalo, aby mohla být patřičně zarmoucena Caryho smrtí, mi nepůsobí nijak zvlášť autenticky, zvláště vzhledem k tomu, jak chladnou jsme ji viděli jinde. Občas mám pocit, že by si tento seriál rád vzal dort a snědl ho taky.
Abych ale byla spravedlivá, najednou se do dění vžívám mnohem víc než dřív. Pomáhá mít vhodné herce, protože dokážou prodat ty momenty, kdy scénář nutně nevychází tak dobře. Anya Taylor-Joy je ve scéně Caryho smrti opravdu dobrá a Annette Beningová, která z ulice sleduje, jak je tělo jejího syna přikrýváno prostěradlem, má moment mateřské paniky, který je skutečně oslnivý a mnohem zajímavější než samolibý způsob, jakým byla nucena fungovat po většinu první série. Jako v Duttonův rančJe to mnohem zajímavější, když je s čím hrát. Doufejme, že akce „Příliš blízko na to, abychom to viděli“ dají všem záminku, kterou potřebují k tomu, aby se posunuli vpřed.
